Cesta vědy (2.)

Wajang uling, indonéské stínové loutkové divadlo. Částečně učenec a částečně mystický vypravěč tu předvádí scény z velkého indického eposu Mahábhárata. Je to pověst o boji mezi dvěma rodinami. Morální hra o dobru a zlu. To je starý známý mýtus. Velký obraz s nadčasovým vysvětlením. Tato moudrost je určena k tomu, aby si ji lidé brali k srdci a ne, aby byla zpochybňována. A přesto existuje v této dávné tradici hinduistického náboženského myšlení rezonance některých nejmodernějších vědeckých myšlenek.



Diváci, kteří sledují Wajang uling, vidí pouze stíny. Je to svět smyslové zkušenosti, který hinduisté nazývají mája. Ale za oponou, za oponou mája, tam je pravá skutečnost. Zde jiný svět stínů, jiná mája. Doktor Rama Chandran navrhl počítačové zobrazení, pomocí kterého odhalil hranice naší smyslové zkušenosti. Vezměme si třeba příklad vnímání hloubky. Kdybyste třeba viděli vypoukliny a prohlubeniny osvětlené sluncem.



Váš mozek, který interpretuje hloubku předmětů podle stínů, okamžitě z tohoto obrázku vytváří zjednodušený předpoklad. Jako by to vzal zkratkou. Vychází totiž z toho, že slunce obvykle svítí ze shora. Ale co se nestane. Když tento obrázek postavíte a skloníte hlavu tak, že se díváte na obrázek vzhůru nohama, stane se úžasná věc. Najednou zjistíte, že z vajec se stanou prohlubně a z prohlubní se stala vejce. Že se prostě vymění. Je to opravdu podivné, když si tohle uvědomíte.



Protože to znamená, že i když skloníte hlavu jiným směrem, váš mozek dál předpokládá, že slunce je nad vaší hlavou. Žádný inženýr by takový systém nenavrhl. Každý konstruktér by přeci okamžitě použil automatickou korekci pro skloněnou hlavu. Jenomže náš mozek dál předpokládá, že máte slunce nahoře. Proč? Odpovědí na tuto otázku je, že náš mozek se vyvíjel miliony let přirozeným výběrem a vytvořil si tento zjednodušený předpoklad, aby ušetřil čas.



Protože když jste někde v koruně stromu, teď mám na mysli naše předky, primáty, tedy ti, když byli někde v koruně stromu a snažili se utéct nějaké šelmě, muselo to být rychlé. Neměli prostě čas na to, aby aplikovali správnou korekci na polohu hlavou dolů. Podstatou bylo, že většinu času měli hlavu nahoru, takže jim prostě stačil zjednodušený předpoklad, že slunce je vždycky nad hlavou. A tím se vyhnuli nějaké změně výpočtů pro hlavu směrem dolů.



S každou generací je základní uspořádání našeho mozku včetně těchto zkratek předáváno dál v genech. V termínech evoluce je to ohromný úspěch. Lidský mozek je dokonalý. Rozeznává modely, stále se vyvíjí a rychle zpracovává informace potřebné k přežití. Ale jak nám doktor Rama Chandran ukázal, má také pár starých triků. A tak se chováme, jako bychom měli slunce přidělané k hlavě a jsme klamáni mnoha dalšími vizuálními a jinými iluzemi. Svým způsobem, tak jak nám připomíná Wajang uling, je naše poznání světa mája. Naše představy jsou nevyhnutelným důsledkem vlastní biologie, a to také platí o mýtu a o vědě. Tyto často si odporující pokusy vytvořit modely skutečnosti jsou však jen produkty stejného mozku.



Mnoho z lidských mýtů, které vyrostly z mlhavé minulosti, obsahují v podstatě dvě složky. Jedna je vysvětlující. Co způsobuje přílivy, co způsobuje bouře? Díky našemu zdravému selskému rozumu si už ani nemyslíme, že přílivy jsou způsobeny nějakým velikým člověkem, který sedí na horizontu a zhluboka se nadechuje. Myslím si, že je pro většinu lidí snadné přehodnotit svůj pohled na věc. Druhou složkou mýtů je cosi, co má něco společného s naším životem. Životem společenských tvorů. Dělíme se o společné zkušenosti. Jsme se schopni podělit jeden s druhým o tragédie, smrti, oslavy narozenin, oslavy změny období atd. Ale tyto dvě složky nemusí být bezpodmínečně propojeny. Je velice důležité mít spojení s rodinou a se společností, mít společné rituály a společná pozorování. To je to, co dává ten pravý puls smyslu života. Ale ta vysvětlující složka může samozřejmě narůstat a měnit se.



Proto mnoho mýtů vypráví o začátcích stvoření vesmíru. O Zemi a o Měsíci. Dnes, po vesmírném projektu Apollo už mají vědci svůj vlastní příběh.Vědecké teorie hovoří o zformování Země a Měsíce asi před čtyřmi a půl miliardami let. A vypráví o tom, jak potom zrození vody vytvořilo chemii života. Vypráví o přirozeném výběru a původu druhů. A vypráví o evoluci myslí dostatečně silných na to, aby si uvědomily vlastní původ. Tato vědecká teorie byla velice dobře známá posádce Apolla 8, které v prosinci 1968 poprvé obletělo měsíc.



A přesto na Štědrý večer četl astronaut Frank Borman lidem, kteří se doma sešli k oslavám vánočních svátků, první věty příběhu, který si miliony lidí vypráví po tisíce let. "Na počátku Bůh stvořil Nebe a Zemi. A Země byla nesličná a pustá, všude byla tma a Boží Duch se pohyboval nad vodami. A Bůh řekl, budiž světlo, a bylo světlo. Poslyšte vzkaz od posádky Apolla 8. Bůh vám žehnej, vám všem na staré dobré Zemi." Úspěch Apolla 8 byl možný částečně také díky géniovi 17. století, vědci, který také psal o Bibli, vědci, který se narodil na Štědrý den roku 1642. Jmenoval se Isaac Newton.



Jistě znáte tu legendu. Píše se rok 1666 a mor se rozšiřuje po celé Anglii. Isaac Newton se vrací z cambridgeské university zpátky do svého rodiště. Je mu 23 let. 23, a už je skvělý matematik, přichází s teorií barev a s gravitací. Newton vnímal souvislosti. Vysvětloval, že síla, která způsobí, že jablko padá, je stejná síla, která drží Měsíc na oběžné dráze kolem Země. Že je to stejná síla, která způsobuje odliv a příliv.



Jinými slovy, jeho systém měl punc veliké vědy. Vysvětloval, zevšeobecňoval a předvídal. A vzpomeňte si, co Newton opravdu řekl. Že síla gravitace působí v prostoru. Akce na dálku, to je ovšem okultní myšlenka. Newton tomu dokonce říkal taková absurdita. No, možná že to je trochu absurdní, ale funguje to. Můžeme to vyzkoušet. Tak například příliv je důsledkem nekonečného boje o nadvládu mezi Sluncem, Měsícem, Zemí a jejími oceány. Všechno je spojeno dohromady neviditelnými provazy přitažlivosti. Fakt, že se můžete podívat na tabulky přílivů, a vědět co dělají oceány v kteroukoli denní dobu, je jedním z výsledků Newtonovy představivosti. On propracoval spojení mezi událostmi na Zemi a událostmi na obloze. Přinesl novou harmonii a jednotu do našeho chápání přírody.

Autor | Roger Bingham, Carl Byker (převzato)
Datum | 05/11/2007

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj