Co je vlastně smyslem vzdělání 2.

Rok 1989 vtrhl do našich škol, nebývale zamával jejich kamennými jistotami a zdálo se, že se blýská na lepší časy, že se konečně dostane širokému spektru lidí dostatečného a hlubokého poznání, a to nejen v oblasti věd exaktních, ale i v humanitních oborech, které dříve tendenčně upravovaly historické souvislosti a vytvářely tak speciální verze výkladu naší minulosti. Zajímavé je, že neustálým omíláním jednoduchých faktů, vpodstatě agitačních hesel, se dokonale podařilo také vytvořit zcela nezajímavou časosběrnou rovinu událostí, jež svým šedorudým nátěrem zcela pohřbila jakékoliv náznaky zájmu ze strany mladých lidí. Pochopitelně zde byla skupina revoltujících, disidenti, ale ti byli jen zlomkem populace, která se naopak pomalu utápěla v bažině nezájmu o věci veřejné, pravdu o minulosti a ty další věci.

To se mělo změnit, a také se to stalo. V prvních porevolučních letech jsme se zbavovali starých učebnic, hledali nové zdroje poznání a učitelé byli přístupni novým trendům a metodikám pronikajícím do škol. Velmi otevřené diskuze po vzoru shromáždění na náměstích však postupně přestávaly být pedagogům po chuti a chtěli se vrátit k osvědčeným, tradičním metodám. To už však nebylo tak jednoduché. Závan svobody udělal své a módní demokratické principy, nesprávně interpretované společností jako svoboda vždy a všude, vyvolával odpor k vyzkoušeným metodikám, nové pedagogické formy rostly jako houby po dešti a do toho se ještě přimísil rychle rostoucí počítačový a posléze i internetový virtuální svět, který zcela postavil na hlavu některé vyzkoušené způsoby vzdělávání a svojí neustále zrychlující a zdokonalující se technickou stránkou postavil řadu učitelů do neřešitelných situací, kdy student věděl víc než jeho vyučující, což zejména platilo v předmětech s výpočetní technikou.

Naštěstí však vývoj pokačoval tak rychle dál, že předběhli nadprůměrně zvídavé studenty, kteří se posléze začali realizovat v různých PC hrách a svůj zájem soustředili jinam než na školu. Samostatnou kapitolou v této věci je neusstále nedostatečná vybavenost škol kvalitním počítačovým zázemím, která se ještě prohlubuje a vytváří tak nerovnováhu mezi domácími podmínkami a školou. Toto však neplatí všeobecně. Nadměrné zaujetí technikou ajejími možnostmi odklonilo střed zájmu o kvalitní učitele, šlo především o moderní výuku s využitím videa, DVD, speciálních pomůcek.

Současným fenoménem v této oblasti jsou sociální sítě, se kterými si tak trochu nevíme rady, právě proto, že nejsou doménou těch nejchytřejších, jako tomu bylo na přelomu tisíciletí ve výpočetní technice, ale oslovují komplexně spektrum všech mladých a dkonce ti, kteří nemají své profily, na kterých neustále s někým komunikují, jsou out, mimo skupinu, nezařazení – a pro ostatní tudíž nezajímaví.

Tyto trendy se pochopitelně projevily pouze v předmětech přímo pracujících s výpočetní technikou, ale žákům a studentům ukázaly slabiny většiny pedagogů a jsou jednou z příčin poklesu přirozené autority učitele v naší společnosti. A to je jeden z důvodů, proč je situace v součastnosti tak komplikovaná. Neexistuje přirozený respekt, nejen k učitelům, ale všeobecně, k ničemu, smyslem jsou jenom peníze a možnost jich využít pro své vlastní potěšení, a to hned, bez ohledu na budoucnost.

Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Datum | 07/06/2011

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj