Hudba jako cesta do vlastního nitra 2.

Evropský přístup k hudbě se - ostatně jako celá kultura starého kontinentu - formuje na počátku světa antiky a je odrazem revolučních přeměn své doby. Objevuje se řada nových nástrojů a vznikající společnost, bořící prastaré náboženské mýty a cítění inklinací k novým filozofickým směrům, hledá v hudbě a oborech příbuzných zcela jiné podtexty a zadání. Samozřejmě tento celospolečenský přerod trvá nesmírně dlouhou dobu, řádově celé tisíciletí a zdaleka není nikdy zcela dokončen, protože řecká vzdělanost a zárodky demokracie (ovšem jen pro vybrané vrstvy) není v kombinaci s římskou občanskou společností, právním systémem a vojenskou mocí s to ovládnout tehdejší mnohovrstevnatý svět, a to ani silou svých zákonů, ani nesmírnou brutalitou, která byla ovšem této době vlastní.

Musíme odlišit prvotní helénský přístup k umění, jež zahrnovalo komplexní propojení divadla, tance a hudby v kombinaci s poezií, jež byla nosným společenským prvkem své doby a odkazovala na etické a mravní hodnoty tak typické pro řeckou filozofii. Nová hudba je tedy součástí života, postupně se dělí na rituální a společenskou, v pozdějších dobách ztrácí svoji mohutnou biologickou hodnotu, i když souběžně s těmito trendy plyne mohutný animální proud původní archaické hudby, zejména při prastarých rituálních slavnostech a v místech střetu více kultur tehdejšího středozemního světa.

Do této etapy také spadá zkoumání fyzikálních vlastností nástrojů a matematických zákonů harmonie, kdy například Pythagoras a jeho následovníci předpokládá, že život sám je uspořádán stejně jako hudební stupnice a je vlastně jedním mohutným harmonickým akordem v prostoru a čase, vytvářející tzv. harmonii sfér, lidskému sluchu nepostižitelnou. Stanovení základů diatonické stupnice, používané v naší kultuře dodnes, vychází také z Pythagorovy filozofické nauky, jejíž částečně mystický rozměr zkoumání zákonů přírody však postupně upadl v záměrné zapomnění, protože neodpovídal požadavkům doby ovlivněné přírodovědným aristotelovským přístupem, jež dal základ moderní vědě.

Hudebníci měli v tehdejších dobách rituální úlohu při četných chrámových slavnostech, při hostinách bohatých obchodníků a politiků sloužili k pobavení hostů, často v kombinaci s tanečnicemi a orientálními rytmy, vyvolávajícími silné emoce. V krčmách naproti tomu postupně vzniká hnutí lidových básníků a kritiků společenských poměrů, kteří své popěvky doprovázejí na různé strunné nástroje. Římané byli především vojáci a hudba se stala významnou doprovodnou součástí oslav vítězných tažení a měla za účel posilovat ducha pospolitosti a výlučnosti. Tento trend se přelévá i do vyšších vrstev a vyvrcholením se zdá známý, možná i pravdivý, příběh císaře Nera vykřikujícího extatické verše v okamžiku požáru Říma, který pozoruje z jednoho z římských kopců, a který nechal pro tuto slavnostní příležitost sám zapálit.

V tomto období tedy hudba ztrácí mnoho ze svého vlivu na přímé prožívání jedince a stává se částečně konstruovanou harmonickou stavbou. Lidé tzv. pohanského světa však v žádném případě nesměnili své bohy za cizí, a tedy i hudební kultura většiny evropských etnik zůstávala na stejné magicko-náboženské úrovni jako v dobách jejího vzniku.

Souběžně tedy začaly spoluexistovat dvě hudební linie, z nichž první se obracela jako za starých časů do oblastí niterných prožitků spojených spíše s temnějšími odstíny naší mysli, druhá se pak začala zabývat snahou povznést lidského ducha do výšin, jejichž nezměrnost a nekonečnost začínala zkoumat soudobá filozofie a nově vznikající náboženská hnutí.

Cesta do vlastního nitra byla nahrazena cestou mimo hranice běžného poznání přístupného každému jedinci. Začíná éra zabývající se čím dál více technickou dokonalostí, hráčskou virtuozitou a komplikovaností formy. Lidé se začínají dělit na hudebníky a jejich publikum, což je pochopitelně možné pouze za výrazné podpory mecenášů umění, kteří mají v této fázi vývoje důležitou a nezastupitelnou roli. Tato proměna již navždy změní tradiční chápání hudebních produkcí a aktivit původních obyvatel, a přivede lidstvo k zcela odlišnému přístupu a hodnotám, jež bude v hudbě hledat.

Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Datum | 29/09/2012

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj