Dnes a denně slýcháme zprávy, že se rozevírají nůžky mezi světem bohatých a chudých. Tato situace se ovšem v dějinách cyklicky opakuje a v naprosté většině případů vyvolává revoluční změny, které destabilizují na dlouhou dobu danou společnost. Paradoxem je, že my to víme, ale v podstatě nečiníme nic, co by tomu zabránilo. Za svoji budoucnost si tedy můžeme sami, nelze to na nikoho svést - což je pro mnohé špatná zpráva.
…..
Co se týče chudoby, máme všichni máslo na hlavě. Stěžujeme si na těžké pracovní podmínky, špatné ohodnocení v zaměstnání, aroganci úřadů a já nevím co ještě. Vůbec nevíme, a především nechceme vědět, jakým způsobem se protlouká tak zhruba čtvrtina populace na této planetě v každodenním boji o získání nezbytných kalorií k přežití. Pro nás jsou kalorie nepřítel, pro jiné podmínka přežití.
…..
Stárnutí populace je problémem naší budoucnosti. Výdobytky moderní civilizace - především hygiena, rozvoj lékařství a farmacie, způsobují dříve nepředpokládaný posun v průměrném věku žijících společenství a tím pádem nastolují nové otázky, na které je třeba velmi rychle získat odpověď. Stáváme se první generací seniorů, a ať chceme či ne, musíme přenastavit řadu hodnot právě směrem k nim - i když to se právě vůbec neděje.
…..
Jednou z možných cest do budoucna je právě diskutovaný směr mikrofinančnictví jako alternativa velkých bankovních transakcí, ke kterým se většina chudých lidí nedostane, a když přece jen, tak za cenu obrovského zadlužení, které je v konečné fázi kontraproduktivní a vytváří pocit beznaděje a apatie. To je však efekt, který je tak pravděpodobně zamýšlen a plánován.
….
Ostatně úhel pohledu je i rozhodující při prosazování omezení vypouštění pro klima nebezpečných látek při spalování fosilních paliv do ovzduší, které se OSN snaží ovlivnit a snížit na možné minimum.
Zjednodušeně řečeno, evropské státy s tím souhlasí a jsou ochotny pro to něco udělat (otázka zní, jaké je k tomu vedou důvody). USA s tím také souhlasí, ale neudělají pro to nic (ekonomický rozvoj země by byl ohrožen - a tím pádem i její politické garnitury) a Čína s tím nesouhlasí a udělá pravý opak, protože blahobytu srovnatelného se západními zeměmi lze doposud dosáhnout pouze přes výrobu - a tedy spotřebu energie.
Je to jen úhel pohledu, ale v tomto případě může být rozhodující, protože už tak jsme se zřejmě dostali na hranu života lidské společnosti, možná tak ostrou, jako byla před dvěma miliardami let, kdy vzkvétající život byl v oceánech byl téměř zadušen prudkým nárůstem kyslíku v důsledku moderních fotosyntetických technologií tehdejších inovátorů. Naštěstí se některým šťastlivcům podařilo přežít a vyrovnat se s nastalou situací. Na co se ale budeme adaptovat my?
Autor | Mgr. Kamil Navrátil
Kontakt | navratil@naucnastezka.cz
Datum | 07/02/2011
Text neproel jazykovou pravou.