O nasycenosti a nenasycenosti …

Složky životního prostředí jsou tradičně chápány jako tři základní – půda, voda a vzduch. Těmito složkami však prolíná řada dalších úrovní, jako například industrializace a urbanizace prostoru, dopravní infrastruktura, městské aglomerace – celý komplex dalších úrovní. S trochou nadsázky můžeme přirovnat tento systém k lidskému tělu a využít dané alegorie – máme o něm všichni totiž daleko více informací a také nás víc zajímá, než prostředí, ve kterém žijeme.



Naše tělo potřebuje například velmi přesnou rovnováhu prvků ve vnitřním systému a jakákoliv odchylka vede k postupnému či okamžitému kolapsu. Vezměme třeba vnitřní teplotu – má přesně danou hodnotu 36,6 stupňů Celsia a nelze ji libovolně měnit – jakákoliv odchylka se promítne do celého komplexu reakcí jak obranných, tak třeba záchranných proti přehřátí, podchlazení apod. Pouze vyvážení tohoto prvku v systému spotřebuje polovinu produkované tělesné energie, což znamená vysokou míru jeho důležitosti v organismu.



Naše tělo také potřebuje velmi přesně definovaný přísun prvků v potravě, jsme sice schopni se u řady z nich krátkodobě či dlouhodobě obejít, ale má to významný vliv na imunitu, výkonnost, opotřebení organismu … Potřebujeme tedy optimální nasycení, ani víc ani míň. Ale všichni velmi dobře víme, jak to s námi doopravdy je. Polovina naší populace západního světa marně bojuje s nadváhou, čtvrtina to už vzdala – přesycení a z toho plynoucí problémy jsou jedním z průvodních jevů rozvoje naší společnosti. Co s tím dělat dál? Spotřebovávat neustále stejně a následně v potu tváře shazovat nabytá kila v posilovnách, nebo se omezit v příjmu a vyladit optimální stravu – i když není příliš atraktivní? Zdá se, že zatím jednoznačně převažuje první typ řešení!



A jak tento problém řešit v globálním měřítku, kdy se nám jedná o přesycení energií, dopravou, průmyslem, a celým komplexem tzv. konzumního způsobu života? Vždyť víme, jaké to do budoucna musí mít důsledky – stačí se podívat na přehled a statistiku úmrtí. Jednoznačně vedou kardiovaskulární choroby a rakovina – důsledky znečištěného prostředí, přejídání, kouření a nedostatku pohybu. Neměli bychom si z toho vzít ponaučení, když už to víme a promítnout ho do svého chování k okolnímu prostředí? Odpověď je jednoznačná, ale její řešení v situaci propojených ekonomik, politických machinací, nekonečného konzumu vyvolávaného uměle reklamními strategiemi je velmi obtížné. Nožná to bude muset v konečném důsledku vyřešit někdo, či něco za nás. Co to ale bude – globální krize, nedostatek pitné vody,energetických surovin, oteplení, terorismus, populační tlaky … - to nikdo neví!

Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Kontakt | navratil@naucnastezka.cz
Datum | 01/04/2007

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj