O konzumním způsobu využívání přírodních a obnovitelných zdrojů

Konzumní společnost – co si vlastně pod tímto termínem představit? Je to především její

orientace na spotřebu a konzum v chování, co je klíčovým faktorem charakterizujícím daný typ společnosti. Nejlépe pro pochopení je vycházet z potřeb jednotlivců a aplikovat daná fakta na celek. To, co člověk vlastně k životu potřebuje, jsou – kromě řady biologických nezbytností jako vzduch, potrava, voda atd. - také zvyky a ustálené způsoby chování. Ty vytváří další životní potřeby, jako např. lidskou společnost, bezpečné obydlí, kulturu, pospolitost.



Když ale začne některou z uvedených komodit nadužívat bez zjevného smyslu a důvodu – jen tak - třeba pro zvýšení své společenské prestiže, pro (pouze) svoji zábavu a orientujete se ve své životní filosofii pouze tímto směrem - pak vzniká základ pro konzumní chování, tj. spotřebovávání bez zjevného smyslu a účelu, z pouhé marnotratnosti a marnivosti.



Tato situace však může nastat pouze u bohatých společností, které mají veškeré základní potřeby již zajištěny a mají nadbytek času a prostoru zabývat se hédonistickým užíváním majetku bez zjevného vnitřního smyslu pro chod společnosti. Příklady všech civilizací, které měly tuto možnost v dějinách lidstva realizovat však varuje. Ztráta kontroly nad hospodárným využívání zdrojů je v konečném důsledku jednou z nejzákladnějších příčin pádu celých kultur, jež byly vybudovány právě na principu růstu spotřeby a tvorby nadbytku. V určitém bodě se křivky růstu lámou a společnost začne požírat sama sebe (revoluce vždy požírá své děti). A tak kultury mizí v propadlišti dějin, aby je nahradily jiné, takové, jejichž spotřební potenciál

ještě zdaleka není naplněn.



Otázka zní - co s tím dělat, když to všechno víme, ale nemáme sílu postavit se těmto turbulentním trendům, které jsou stejně staré jako civilizované lidstvo samo. Odpověď je zcela otevřená.

Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Kontakt | navratil@naucnastezka.cz
Datum | 03/01/2008

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj