Proces globalizace jednoznačně podporuje zájmy bohatých a vlivných lidských skupin (euroamerická civilizace) na úkor ostatních, kterým je vnucován model chování odpovídající finančním zájmům mocných. Vliv globalizace není zdaleka pouze negativní, má řadu velmi kladných aspektů – vzdělanost šířená internetem, dostupnost a propojenost trhů, akutní řešení epidemií, zdraví obyvatel chudých zemí atd. Faktem však zůstává, že v dlouhodobých horizontech musíme její vliv hodnotit jako záporný. Proč?
Existuje nějaká paralela v dějinách? Určitě – všechny velké říše starověku skončily stejně
(snad kromě Číny), a to po období rozmachu a vnucování svých norem podřízeným národům
zanikly na nedostatek diverzity ve své společnosti a na zničené životní prostředí, které
již neumožnilo obnovu kultury na daném místě.
Existují i paralely v přírodním prostředí. Z nesčetných případů můžeme vybrat třeba
mediálně známou populační explozi australských králíků, kteří sem byli zavlečeni kolonisty někdy v 19.stol., ale absence přirozených predátorů způsobila nebývalou expanzi zdivočelých forem do okolní krajiny a musel být vyhlášen stav nouze, který vyvrcholil v celonárodní lov za účelem záchrany původních druhů – ty totiž neměly proti globální expanzi králíků žádnou šanci. Stavy jsou teď jakž takž kontrolovány, ale nebezpečí zažehnáno není.
Je to paralela globalizace? Ale určitě – vždyť jeden druh expandoval na úkor jiných a při nekontrolovaném růstu by nakonec v evolučním boji zcela vytlačil unikátní faunu a floru v dané oblasti a cele by ji ovládl. Je to ale špatně? Není to náhodou paralela se současnou situací v ekonomicko-kulturně-sociálně propojeném světě, lidské civilizace, kdy nekontrolované bujení jedněch způsobuje zánik druhých?
Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Datum | 22/05/2010
Text neproel jazykovou pravou.