Pansofie a její ideály ve dnešním světě

Když na sklonku života shrnul své představy Jan Ámos Komenský do spisu Pansofia, což byla druhá část jeho vrcholného díla Obecná náprava věcí lidských, měl k tomu zřejmě velmi dobrý důvod. Tehdejší evropská realita nebyla pro posledního biskupa Jednoty bratrské příliš příznivá a vzhledem ke známým skutečnostem, vedoucím k jeho dlouholetému exilu, ho vedla především k systematizaci myšlenkového světa do koncepčně uceleného pohledu na realitu okolo nás.



Obecně můžeme považovat 17. století za období vzniku novověku, který se rodil v těžkých bolestech a způsoboval v lidech velmi silná traumatu především v oblasti duchovní, protože docházelo čím dál víc ke střetům mezi zastaralým scholastickým učením a novými reformačními trendy s nádechem osvícenství a orientací na člověka jako jednotlivce, což byla mimochodem právě Komenského zásluha.

Komenský získal svým dílem značnou proslulost v celé tehdejší Evropě hlásící se k reformním hnutím a jeho pedagogické zásady byly chápány jako východiska pro novou éru lidstva. Vývoj v dalších desetiletích po jeho smrti však těmto myšlenkám nepřál, a tak byl pro moderní Evropu objeven teprve poměrně nedávno a význam jeho odkazu má čím dál větší váhu i pro naše současné chápání úlohy člověka ve společnosti.



Pokud se budeme chtít hlouběji zabývat jeho systémem pansofie, tedy všeobecné moudrosti, který rozpracoval ve svém největším díle, budeme se muset alespoň částečně přiblížit myšlenkovému světu 17. století, nám sice nepříliš blízkému, ale určitě se to vyplatí. Komenský chápe realitu jako komplexní systém prolínající se na osmi úrovních (modech, gradech), kdy prvním a základním světem je svět myšlenkových pravzorů a schémat (Svět možný) z něhož je odvozeno dalších sedm Světů, a to tři světy stvořené Bohem (ideový, duchovních bytostí a hmotný), tři stvořené člověkem (lidských dovedností, mravní a zásadový, lidské duchovnosti a náboženství) a poslední Svět věčný, který se vrátil do boží milosti.



Zajímavá je myšlenka otisku jednotlivých světů (modů) v realitě, kdy první je dokonalý, ale jeho otisk do nižší úrovně světa druhého se vyznačuje určitými chybami a tak to jde dále až do sedmého světa duchovního a náboženského, jež trpí největšími nedostatky společnosti a zde je také nejvíce dle Komenského potřeba měnit přístup tehdejší společnosti k důležitým a podstatným hodnotám.

V tomto konstruktu se pochopitelně významně odráží doba vzniku, nelze si však nepovšimnout paralel se současností. Všechny tři Světy ovlivněné člověkem, tedy duchovní, mravní a možná i dovednostní, jsou v současné době v krizi. Rozpad náboženstvím dlouhodobě stanovených základních lidských hodnot, absolutní úpadek mravní úrovně a dovednosti používané pouze pro vlastní prospěch a mnohdy zcela v protikladu k potřebám širší společnosti ukazují na závažnost situace, a to nejen v naší republice, ale i v celoevropském kontextu.

Světy ovlivněné Bohem, tedy především Svět hmotný, zastupující přírodní bohatství, jež nám bylo víceméně zapůjčeno k obhospodařování, se zcela nezadržitelně hroutí a hrozí ekologickou katastrofou. Další Svět duchovních bytostí je pro nás přece jen poněkud vzdálený a nečitelný, ale možná to je pouze chvilkové zatmění mysli postkomunistické společnosti a ve skutečnosti existuje nezávisle na naší smyslové a vědecké zkušenosti. Naopak Svět ideový má v západní filosofii své pevné místo a je výhonkem platónského chápání reality.



Proč se však k této myšlenkové a filosofické struktuře Komenského obracet a zkoumat její významy pro naši dobu? Především je to osobností našeho významného myslitele a jednoho z největších Čechů v evropském měřítku. V době, kdy chybí vzory a marně hledáme osobnosti, ve kterých bychom našli autority pro budoucí generace, k nimž by mohli vzhlížet s patřičnou dávkou úcty, je to velmi dobrá volba.



Dále je zde ve hře například potřeba vyšší míry duchovnosti, vedoucí člověka k přehodnocování postojů a eliminaci egoistického chápání světa. Toto je jedna z mála cest, jak se dostat ven z bludného kruhu západního konzumního chování devastujícího planetu do té míry, že si nemůžeme být jisti ani vlastní budoucností.

Důvodů bychom našli ještě mnoho, ale jeden z nich je možná ten nejdůležitější – být hrdým na svého krajana, v jehož díle se zračí kus nelehké historie naší země a který k nám hovoří z hlubin času velmi moderní a jasnou řečí.

Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Datum | 14/01/2013

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj