Soubor ukazatelů k posuzování účinnosti environmentálního působení školy

1. Zásadní ukazatele:

* opravdový (v ideálním případě i plně kvalifikovaný) zájemce o problematiku ekologické výchovy je jmenován koordinátorem EV, ve své činnosti je všestranně a důsledně podporován ředitelstvím školy;

* školní plán EVV, který vnáší systém a aktivizující metody do ekologické výchovy, je sestavován koordinátorem EV, na jeho naplňování se podílí celý učitelský sbor, vedení školy plnění tohoto plánu pravidelně vyhodnocuje a zřetelně oceňuje dobré výsledky;

* učitelům je umožňováno navštěvovat nejrůznější akce vzdělávací a školicí akce DVPP v oblasti EVV, učitelé této možnosti skutečně využívají; ředitelství podporuje ekopedagogické počiny všech aktivních (a zejména začínajících) učitelů

* škola uskutečňuje vlastní dlouhodobé i krátkodobé výchovně-vzdělávací ekologické projekty, pořádá projektové dny, zapojuje se do školních ekologických projektů jiných organizací (např. Alcedo, Barvínek, Tereza ap.);

* každý žák se alespoň jedenkrát za školní docházku zúčastní vícedenního soustředění v pobytovém středisku ekologické výchovy, resp. školy v přírodě s výrazným ekologickým zaměřením nebo terénních projektových dnů , vícedenní ekologické exkurse apod.;

* školní informační centrum (internet, knihovna, videotéka) jsou vybaveny a průběžně doplňovány potřebným software, aktuálními tituly knih, časopisů a videosnímků s ekologickou tématikou, metodickými a pracovními listy, které vytvořili a v praxi ověřili pedagogové školy;

* je vyučováno ekologické praktikum (jako volitelný předmět), ekologická témata jsou běžnou součástí aktivit školní družiny, školního klubu;

* je zřízena a pro výuku běžně využívána biotopová část školní zahrady s ukázkami volně rostoucích druhů i kulturních plodin, o školní zahradu či políčko je žáky soustavně pečováno;

* v povinných přírodovědných předmětech je rozvíjeno chápání vztahů i souvislostí, upřednostňovány jsou tvořivé formy poznávání (např. skupinová práce, pozorování, aktivní práce s informacemi aj.) a přímý kontakt s přírodou a životním prostředím v okolí, v regionu

* ekologizující prvky jsou soustavně uplatňovány nejen v biologických předmětech, ale i v zeměpisu, dějepisu, občanské a výtvarné výchově i v dalších předmětech; SOŠ, SOU a učiliště vyučují ekologii v přímé praktické návaznosti na příslušný učební obor

* na škole fungují koutky živé přírody, žáci se velkou měrou podílejí na péči o ně včetně období prázdnin;

* žáci pravidelně pečují o zvlášť chráněné území (přírodní rezervace, přírodní památka), o významný krajinný prvek, park, studánku ap.;

* na škole pracují ekologicky zaměřené zájmové kroužky, ředitelstvím i jednotlivými pedagogy jsou podporovány další mimoškolní aktivity v oblasti péče o životní prostředí včetně spolupráce se středisky ekologické výchovy, se základními organizacemi ČSOP i jiných nevládních organizací, se správami chráněných krajinných oblastí apod.;

* škola provádí ekologickou osvětu různými formami a zaměřuje se především na životní prostředí školy, obce, regionu – články a fotografiemi ve školním časopisu, na internetu, na nástěnkách, obecních vývěskách, v regionálním tisku apod.;

* škola má zpracovaný energetický audit a podle možností realizuje jeho doporučení za přímé účasti žáků, škola dává přednost alternativním energetickým zdrojům a propaguje jejich využívání

* provoz školy je co nejvíce bezodpadový (je kladen důraz na předcházení vzniku zbytečných odpadů) a podporující recyklaci - např. pitný režim bez nápojových automatů, nápoje ve vratných obalech, využívání recyklovaného papíru, pořizování vázaných učebnic (což prodlužuje jejich životnost) ap.;

* běžně jsou užívány ekologicky příznivé učební pomůcky (sešity, papíry, obaly, pastelky, barvy ap.), čisticí, toaletní a prací prostředky;

* je zavedeno třídění a separovaný svoz odpadků včetně bioodpadu ze školní kuchyně, jehož rostlinná složka je kompostována současně se zbytky ze školní zahrady;

* soustavně je zvelebováno a okrašlováno vnitřní i vnější prostředí školy, v areálu školy je hodně zeleně a květin;

* skladba jídelníčku a kultura stravování (dostatek času na oběd) ve ŠJ respektuje zásady zdravé výživy, je dávána přednost místním dodavatelům z certifikovaného ekologického zemědělství;

* je dbáno na zajištění pitného režimu dětí, voleny jsou vhodné nápoje (včetně šetrných obalů);

* neustále je dbáno na školní hygienu: třídy jsou náležitě osvětleny, řádně větrány a jejich prostředí je zpříjemněno pokojovými rostlinami, barevnou výzdobou, je omezován počet věcí, které děti musejí přenášet v brašně aj.

* v co největší míře jsou používány úsporné spotřebiče, pro úsporu vody jsou instalovány pákové baterie, úsporná splachovadla, sprchy, je dořešeno čištění odpadní vody apod.

* je provedeno zateplení budov proti zbytečným únikům tepla v zimním období; otopný systém je vylepšován ve snaze o dosažení maximální úspornosti (termostatická regulace rozvodu tepla, instalace kogenerační jednotky pro výrobu tepla a elektřiny aj.); k ohřevu teplé užitkové vody je instalován solární kolektor, popř. využívány i jiné obnovitelné zdroje energie;





2. Doplňkové ukazatele:



* škola se zapojuje do komunitní práce, do projektů v rámci Místní Agendy 21 (např. v péči o veřejná prostranství, pořádání kulatých stolů s občany), do řešení regionálních problémů životního prostředí, spolupracuje s místním zastupitelstvem i s referáty životního prostředí příslušných úřadů;

* škola podporuje využívání místních zdrojů surovin, místních výrobků i potravin včetně produktů ekologických zemědělců, podílí se na snahách o zachování lidových zvyků a tradic regionu;

* při škole funguje centrum volného času (provozované školou nebo NNO), které mj. nabízí ekovýchovné aktivity (zejména v obcích, kde není DDM ani SVČ);

* environmentální témata jsou projednávána i na schůzkách s rodiči, popř. v Radě školy;

* v rámci školních výletů škola upřednostňuje pěší, cyklo- a kombinovanou turistiku před hromadnými autobusovými výpravami, seznamuje děti s přírodními zajímavostmi regionu, rozvíjí a upevňuje citový vztah k rodnému kraji;

* fungující žákovský parlament řeší i otázky péče o životní prostředí ve škole a v jejím okolí; škola organizuje nebo se aktivně podílí na akcích typu Den Země, Den ŽP, Den bez aut apod.;

* škola umožňuje žákům bezpečné uložení jízdních kol a koloběžek;

* podle technických možností je k zalévání školní zahrady, pokojových rostlin i ke splachování na WC používána užitková (resp. dešťová) voda, ve škole je zaveden dvojí rozvod vody (WC – užitková voda, jídelna – pitná voda);

* ve škole panuje vlídný celodenní režim (je dořešeno ranní čekání dětí před 1. vyučovací hodinou, jsou zřízena a o přestávkách využívána relaxační místa , nevytvářejí se dlouhé fronty při čekání na oběd apod.);

* k tvořivosti je využíván hygienicky vhodný odpadový materiál z místních podniků, např. papír, látky, obalové materiály aj.;

* při rekonstrukcích budov je brán v úvahu vliv kvality i barevnosti použitých materiálů na životní prostředí, jsou zvažovány účinky technického vybavení na zdraví dětí atd.;

* pěstitelské práce na školní zahradě jsou vyučovány s výrazně environmentálním zřetelem (žáci např. pěstují stromky (společně i každý svůj), podílejí se na ozeleňování okolí školy, pěstují léčivé rostliny, materiály pro výtvarné kroužky, zpracovávají zeleninu a ovoce apod.;

* škola se snaží vlídně působit i na rodiče a zapojovat je do školních i obecních environmentálních aktivit (např. prostřednictvím občanského sdružení při škole).





Ve spolupráci s učiteli mnoha jihomoravských základních škol a s pedagogickými pracovníky středisek ekologické výchovy sdružených v Pavučině sestavili D. Zouharová (ZŠ Podomí) a A. Máchal (Lipka).

Autor | A. Máchal (převzato)
Datum | 10/12/2007

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj