Věda versus humanismus

Většina lidí dnes soudí, že patří k živočišnému druhu, který je schopen řídit svůj vlastní osud. To je víra, ne věda. Nikdy nemluvíme o tom, že jednoho dne se velryby nebo gorily stanou vládci nad svým vlastním osudem. Tak proč lidé?



I bez Darwina si lze uvědomit, že patříme mezi ostatní zvířata. Trocha pozorování našeho vlastního života nás k takovému závěru brzy dovede. Nicméně – protože věda požívá autority, se kterou běžná zkušenost nemůže soutěžit – povšimněme si, co Darwin učí: že živočišné druhy jsou jen nahromaděním genů působících vzájemně a náhodně na sebe a na své měnící se okolí. Druhy nemohou řídit svůj osud, druhy neexistují. Totéž platí o lidech. Přesto se na to zapomíná, kdykoliv se mluví o „pokroku lidstva“. Lidé uvěřili v abstrakci, kterou by nikdo nebral vážně, kdyby nebylo vytvořena z odložených křesťanských představ.



Kdyby byl Darwinův objev učiněn v taoistické, šintoistické, hinduistické nebo animistické kultuře, stal by se s největší pravděpodobností jen jedním proudem v jejich proplétajících se mytologiích. V těchto vírách jsou lidé a ostatní zvířata jedním rodem. Protože však tento objev vznikl mezi křesťany, kteří staví lidi nad všechny ostatní živoucí bytosti, rozpoutal hořké spory, které zuří dodnes. Ve viktoriánských dobách to byl konflikt mezi křesťany a bezvěrci, dnes je to střetnutí humanistů s těmi, kteří chápou, že člověk nemůže řídit svůj osud o nich víc než kterékoliv jiné zvíře.



Humanismus může znamenat řadu věcí, ale pro nás znamená víru v pokrok. Věřit v pokrok znamená věřit, že lidstvo se s použitím moci, kterou nám dávají rostoucí vědecké znalosti, dokáže osvobodit od hranic omezujících život ostatních zvířat. To je naděje, kterou dnes chová téměř každý, ale je to naděje nepodložená, neboť i když lidské znalosti a s nimi i lidská moc pravděpodobně porostou dál,lidské zvíře zůstane stejné: velmi nápaditý druh, který je však zároveň jedním z nejdravějších a nejničivějších.



Darwin ukázal, že lidé jsou jako ostatní zvířata, humanisté tvrdí, že nejsou. Trvají na to, že za použití všech znalostí dokáže lidstvo ovládnout své prostředí a prosperovat jako nikdy dřív. Tímto prohlášením obnovují jeden z nejpochybnějších křesťanských slibů – totiž že spása je přístupna každému. Humanistická víra v pokrok je jen světská verze této křesťanské víry.



Ve světě, který nám ukázal Darwin, není nic, co by se dalo nazvat pokrokem, a to je nesnesitelné pro každého, kdo byl vychován v duchu humanistických vědění. Proto bylo Darwinovo učení postaveno na hlavu a kardinálnímu omylu křesťanství – víře, že člověk se liší od ostatních zvířat – tak byl prodloužen život.

Autor | John Gray (převzato)
Datum | 08/09/2007

Text nepro�el jazykovou �pravou.

Projekt podpořila Evropská unie – Evropský fond pro regionální rozvoj