Předkládaný kaleidoskopicky řazený soubor textů ukazuje současnou éru jako dobu plnou rozporuplných ideologií a velmi rozdílných teorií týkajících se stavu životního prostředí a možných scénářů vývoje směrem k blízké i vzdálené budoucnosti. Vychází z mediální roztržky mezi bývalým viceprezidentem USA Al Gorem a jeho názorovým protějškem Václavem Klausem, prezidentem České republiky. Celá kauza se ještě přiostřila v okamžiku, kdy Al Gore společně s dalšími vědci získali letošní Nobelovu cenu za mír.
Pokud bychom měli shrnout názory Al Gora do nějakého jednoduchého poselství, tak se jedná především o jeho snahu prezentovat ze své pozice potenciální rizika a faktory, které lidstvo svým nekontrolovaným rozvojem vyvolává v životnímu prostředí a faktory, které tomuto jednání předcházejí. Důraz klade na nekontrolovatelnost, neuměřenost, chamtivost mocných, drancování přírodních zdrojů ve jménu ekonomického růstu a prosperity.
Naproti tomu Václav Klaus se brání jakékoliv formě kontroly rozvoje ekonomiky a upřednostňuje volný trh jako jediný kontrolní mechanismus rozvoje společnosti. Environmentalismus přirovnává k vládě komunistů a odmítá jakékoliv regulace omezující práva a svobody v podnikání západního typu.
Oba krajní názory mají svá opodstatnění – svoboda v podnikání je logickým vyústěním demokratizace společnosti a naopak nastavení parametrů pro uměřené čerpání zdrojů má logiku s ohledem na stabilizaci společnosti v daném prostředí. Co tedy s tím?
Momentem rozporu je hodnocení současného stavu věcí. Gore tvrdí, že globální změny vyvolané člověkem dohnaly přírodní procesy k urychlování negativních jevů v oblasti klimatické rovnováhy – která bude řídit naši další existenci – a proti tomu je nutno bojovat všemi prostředky, tedy i politickým tlakem na producenty, nadnárodní podniky a vlády jednotlivých zemí.
Klaus naopak velmi tvrdě prosazuje neexistenci změn vyvolaných člověkem, popírá celou koncepci globálního oteplování vyvolaného lidskou činností a argumentuje spíše nutností připravit se na nevratné změny politicky, ale v žádném případě nezasahovat do ekonomických vztahů a vazeb v tržním prostředí, protože ono samo tyto změny absorbuje.
Věřme, že situace globálních ekonomických proměn, ke které se neodvratně blížíme, najde naši politickou garnituru dobře teoreticky vybavenou – a k tomu mohou přispět právě i takto jasně odlišená stanoviska jednotlivých vůdčích osobností. V konečném důsledku stejně nepůjde o souboj idejí, ale o racionální a praktické kroky k nápravě či znovunastolení rovnováhy, a to konkrétně jak v ekonomickém tak i přírodním prostoru.
Autor | Kamil Navrátil, Planorbis Kroměříž
Kontakt | navratil@naucnastezka.cz
Datum | 04/11/2007
Text neproel jazykovou pravou.